16. den – neděle 12. června 2022

18.6.2022 | Cesta na konec světa

16. den - neděle

12. červen 2022

16. den - neděle

ujeto 57 km, stoupání + 355 m ,  klesání – 311 m  (+ 48 km lodí)
  • Modré nebe slibuje hezký den
  • Cesta do Calais příjemná
  • Do přístavu jsem přijel úplně první – obrovské logistické centrum
  • Podařilo se mi objevit pokladnu, koupit lístek a projít všemi možnými kontrolami
  • Trajekt jel bohužel až za 3 hodiny – 12,35 hod. cena 45€
  • Před naloděním jsem si popovídal s párem motorkářů, kteří cestovali z Milána na sever Norska
  • Na lodi jsem si vybral z automatu 100Ł
  • „Poobědval“ jsem sandwitch se šunkou, zapil Heinekenem a šel se kochat na palubu
  • Po přistání v Anglii následovalo složité motání po červené čáře pro cyklisty
  • Starší milá dáma mne jako jediného cyklistu z trajektu pouštěla turniketem a vyptávala se při tom na mé putování
  • Z města následoval strmý výjezd do kopce kolem starých kostelů a hřbitovů
  • Cesta do Sandwicho bylo moc hezká, místy se cyklostezka podobala lesní pěšině
  • V centru města probíhala slavnost, hrála hudba, bylo veselo
  • Neodolal jsem a dal si vedle nějakých silničkářů pivo
  • Za chvíli vyšel z vedlejšího obchodu (kde pracoval) mladík – cyklista (TED MISSONS) a zajímal se o mé kolo a cestu. Zapsal si i adresu mé webovky. Nabídl mi doplnit vodu do láhve a navíc mi přinesl velký koláč s pudinkem a hrozinkami
  • Z kraje přezíraví silničkáři, kteří nás od vedlejšího stolu poslouchali, mi při odchodu také popřáli šťastnou cestu
  • Silnice do Canterbury byla rušná, ale už jsem si zvykl na „levobřežní“ provoz
  • kempink pěkný – 10,25 Ł
  • kolem stanu pobíhali malí zajíčci, ale fotit se nechtěli – vždy zmizeli v křoví dříve, než jsem vytáhl telefon
  • před spaním jsem se šel projít asi 4 km do města