17. den - pondělí
13. červen 202217. den - pondělí
Ujeto 83 km, stoupání +789 m, klesání – 818 m
- Vstávání do pěkného dne
- Složitá cesta k Lidlu pro doplnění zásob (samá uzávěra)
- Děti a mládež jsou do školy všichni v černých oblecích a sukních – jako na pohřeb. Kluci mají i kravaty, holky černé podkolenky
- Navštívil jsem krásné centrum Canterbury s obrovskou katedrálou
- Následná cesta byla mizerná. Mají zde úzké a rozbité silnice, provoz jak na Václaváku
- Pro řidiče jsou cyklisti vzduch. Vzpomínal jsem na Holandsko a Belgii, kde jsou úžasné cyklostezky a cyklisti jsou pro ně „posvátné krávy“
- Na jedné z mnoha cyklostezek mi dával přednost mladý černoch a když viděl českou vlaječku, pozdravil mne AHOJ! Tak jsme si povykládali o tom, že zná Česko, Praha, že máme dobré pivo, sportovce a že má v Praze známé
- Cesta byla i nadále náročná přes vesnice i města. V Rochesteru jsem přejel přes řeku Medway
- Už asi 30 km před Londýnem hrozný blázinec
- 10 km před kempem jsem musel dobíjet telefon
- Při příjezdu do kempu jsem zjistil, že je zavřený. Co teď?
- Naštěstí se tu jako zázrakem „zjevili“ dva mladí lidé s dítětem. V ten okamžik jsem ještě netušil, že jsem potkal nové přátele. Ivoš Maršík (původem z Brna) a Natálie (původem z Košic) s malým Adámkem žijí v Anglii už spoustu let.
- Nabídli mi azyl u nich doma. Než jsem se osprchoval, přivezl Ivoš k večeři „fish and chips“, takže jsem ochutnal klasickou anglickou večeři. Po večeři jsme odjeli s Ivošem a jeho španělským kamarádem Markosem (původem z Valencie) do jejich tenisového klubu, kde oba dva měli trénink. Po tenise jsme poseděli u piva v klubu a odjeli zpět.
- Natálka mi mezitím přeprala cyklistické oblečení. Příjemně jsme si povykládali o všem možném a šli spát. Ivo musel ve 4 ráno odjet do práce.
