Cesta na konec světa

8.1.2022 | Obecné

Cesta na konec světa

jaro - podzim 2022

Cesta na konec světa

Předpokládaný termín:  28.5.2022 – 28.9.2022
Cíl/destinace: Praha – Plzeň – Norimberk – Frankfurt nad Mohanem– Koblenz – Kolín nad Rýnem – Mechelen – Brusel – Calais – Dower – Londýn – Portsmouth – Saint Malo – Rennes – Nantes – Tours – OrleansBordeaux – Bilboa – Burgos – Segovia – Salamanca – Santiago de Compostella – Fisterra – Porto – Évora – Lobón -Toledo – Madrid – Zaragoza – Barcelona – Perpignan – Nimes – Avignon – Briancon – Turín – Milán -Verona – Benátky – Villach – Dravograd – Graz – Vídeň – Praha
Délka trasy:

Cesta na konec světa – Proč právě tato trasa?

České království se potýkalo v druhé polovině 15. století s dozvuky husitských válek, které se staly vyústěním snah kněze Jana Husa o reformaci církve. V našich zemích, zpustošených lety bojů, doznívalo v té době soupeření radikálních husitů s umírněnými zastánci Husových myšlenek a katolíky.

V této nelehké době byl zástupci šlechty zvolen roku 1458 do vedení země šlechtic Jiří z Poděbrad, jediný český král, který nepocházel z královského rodu. Ten se musel v době své vlády potýkat nejen s rozsáhlou obnovou země, ale i s nepřízní papeže Pia II., který stále považoval České království za zemi kacířů. Navíc ohrožovala jihovýchodní Evropu po dobytí Konstantinopole (dnešní Istanbul) roku 1453 rozpínající se Osmanská říše.

Jiří z Poděbrad, jako nadaný diplomat a státník, přišel společně se svým rádcem – humanistou Antoniem Marini z Grenoblu již roku 1462 s myšlenkou vytvoření projektu všeobecné mírové organizace křesťanských panovníků. „Smlouva o nastolení míru v celém křesťanstvu“ (jak se tento projekt nazýval) byla založena na myšlence upevnění trvalého míru na principu národní svrchovanosti států. Tento návrh o téměř pět století předběhl vznik Organizace spojených národů a zejména založení Evropské unie, s jejímiž principy měl již tehdy český projekt mnoho společných znaků. S ohledem na skutečnost, že dokument nepřipisoval papeži úlohu významného hráče v navrhovaném uspořádání, nepodařilo se králi v silně křesťanské společnosti u evropských panovníků toto myšlenku prosadit. Se sílícím tlakem nového papeže Pavla II. (po smrti Pia II.) na uvalení klatby na České království vyslal král Jiří z Poděbrad v listopadu roku 1465 družinu čtyřiceti zástupců naší země, aby procestovali
západní a jihozápadní Evropu a u tamních panovníků představili Čechy jako sebevědomý a vzdělaný
národ. Snahou bylo upevnit spojenectví s významnými vládci vůči papeži i rozpínající se Osmanské
říši.

Výprava putovala po trase Praha, Plzeň, Norimberk, Brusel, Londýn, Nantes, Orleans, Bordeaux, Burgos a Santiago de Compostella na poloostrov Fisterra, považovaného v minulosti (před objevením Ameriky) za konec světa. Odtud se poselstvo přes Porto, Évoru, Toledo, Madrid, Barcelonu, Nice, Turín, Milán, Benátky, Graz a Vídeň vrátilo v březnu roku 1467 zpátky do Čech, po ujetí více přibližně devíti tisíc kilometrů v koňském sedle. Cestou poznali naši vyslanci množství cizích zemí a měst. Na dvorech vladařů šířili slávu českého království a seznámili se se zvyky jiných národů.

Celé putování popsal ve svém deníku účastník výpravy Václav Šašek z Bířkova a zanechal tak pro další generace bezprostřední svědectví o poselství českého krále, šířícím myšlenku míru a spolupráce mezi evropskými národy.

Přestože Jiří z Poděbrad nezabránil uvalení klatby na naši zemi, podařilo se mu díky svým vyjednávacím a vojenským schopnostem uhájit suverenitu českého království pro další pokolení. Po více jak půl tisíciletí jsem zatoužil vydat se ve stopách našich předků, nikoliv však v sedle koně, ale v sedle kola…

Miroslav Pauch, v Bohuňovicích 11.5.2021

 

Projekt Jiřího z Poděbrad

 

Návrh poradce Jiřího z Poděbrad – Antonia Mariniho z Grenoblu z roku 1461:

Jednalo se o návrh čistě obranného uskupení armád jednotlivých evropských zemí proti Osmanům, pod vedením českého krále.

Projekt krále Jiřího z Poděbrad z let 1463 – 1464:

Impulsem byl zostřující se rozpor mezi českým králem a papežem Piem II., který ruší v březnu 1462 Basilejská kompaktáta, jako pilíře zemské ústavy.

Projekt navrhl vytvoření mezinárodní mírové organizace nezávislých států, která by měla za úkol vytěsnit válečné konflikty, postavit agresi mimo zákon a trvale udržovat celoevropský mír. Nová organizace neměla být závislá na papežské a císařské moci. Mezinárodní orgán měl nahradit všeobecnou absolutní moc katolické církve za mezinárodní plénum, kde by byla možná diskuse mezi rovnoprávnými účastníky.

Po získání podpory projektu od uherského krále Matyáše Korvína a polského krále Kazimíra IV. vypravil Jiří z Poděbrad v létě 1464 delegaci k francouzskému králi Ludvíkovi XI. s cílem uzavřít smlouvy o přátelství mezi českým a francouzským královstvím a zajistit podporu pro svolání sněmu evropských vládců k založení mezinárodní mírové organizace, ve které měl hrát francouzský král důležitou roli. Smlouvu o přátelství se sice podařilo uzavřít, avšak podpora mírovému projektu nebyla dohodnuta. Důvodem byla skutečnost, že plně katolická Evropa nebyla ve středověku připravena na sekulární řízení společnosti.

Základní organizační struktura a cíle projektu „Charta všeobecné mírové organizace“ (původní
název – Smlouva o nastolení míru v celém křesťanstvu):

Mělo se jednat o mezinárodní právnickou osobu (unie, svaz, organizace) s vlastním znakem, pečetí,
společnou pokladnou, úřednickým aparátem a dalšími společnými orgány.

Mezi členskými státy měla panovat vzájemná rovnost (včetně císaře). S členstvím papeže projekt nepočítal. V případě úmrtí panovníka měl jeho nástupce potvrdit závazky plynoucí z Charty. O přístupu nového člena měl rozhodovat stálý kongres delegátů. Ten měl mít nejvyšší pravomoci. Panovníky na kongresu by zastupovaly osoby pověřené pravomocemi jednat v zastoupení panovníka. Sídlo kongresu mělo být měněno po 5 letech. Radě panovníků (reprezentativní a poradní orgán kongresu)měl předsedat francouzský král (prezident).

Druhým nejdůležitějším orgánem organizace měl být mezinárodní soud, který by měl na starosti
právní agendu a řešení sporů.

Úřednický aparát včele se sekretářem (tajemníkem) měl zajišťovat chod organizace, včetně výběru příspěvků do společné pokladny. Uvažovalo se o společné hospodářské politice, měně, regulaci cen
potravin apod.

Osm z třiadvaceti článků Charty se zabývá ochranou celosvětového míru. Válka je postavena mimo
zákon, spory se měly řešit u mezinárodního soudu.

Jiří z Poděbrad navrhoval i nastolení nového právního řádu, se zákonodárnou mocí kongresu.

ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ

V roce 1945 vznikla Organizace spojených národů (OSN), jejímž hlavním cílem bylo udržování
mezinárodního míru. Při porovnání je zarážející, že Charta OSN ve stanovení cílů organizace doslova
kopíruje projekt Jiřího z Poděbrad. Podoba obou dokumentů je patrná i z dalších ustanovení,
týkajících se organizace a fungování OSN. V textu Charty se naplno prokazuje jak nadčasový a geniální
byl plán českého krále.

EVROPSKÁ UNIE

V roce 1951 bylo založeno Evropské společenství uhlí a oceli, v roce 1957 Evropské hospodářské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii. V roce 1967 byla tato společenství sloučena do Evropského společenství a konečně v roce 1993 vznikla na základě tzv. Maastrichské smlouvy ze 7. února 1992 Evropská unie.

EU staví na Chartě OSN a rozšiřuje její principy o konkrétní články týkající se společné obrany členských států. V hospodářské oblasti je zásadní shoda na podobě univerzální měny – Euro, čímž započala integrace do společné měnové unie. Formuluje se centrální regulace hospodářství a společná hospodářská politika. Myšlenky projektu Jiřího z Poděbrad jsou naplňovány i v zavedení evropského práva, jehož dodržování uplatňuje Soudní dvůr Evropské unie. Podobnost je zřejmá i z organizační struktury orgánů EU a jejich orgánů.

ZÁVĚR

V dobách nejtěžších zkoušek vzniká na českém dvoře geniální, nadčasový a naprosto revoluční
projekt, kterým Jiří z Poděbrad předběhl svou dobu o několik století. Ačkoliv Jiřího projekt, i přes
vysilující úsilí, nebyl nikdy realizován, jeho odkaz se nese až do současnosti.

Jeho revoluční myšlenky došly naplnění až ve 20. století skrz moderní mezinárodní organizace, jako je
Organizace spojených národů a Evropská unie, bez kterých si dobu ve které žijeme nedokážeme
představit.

Miroslav Pauch, březen 2022