Konec dobrý, všechno dobré. Ale popořádku: V pět ráno mne vzbudilo bubnování deště na stan. Nic moc budíček. Naštěstí se do odjezdu vyčasilo a startoval jsem v docela hezkém počasí. Prvních asi 25 kilometrů podél pobřeží se jelo poměrně hezky. Když jsem zahnul do vnitrozemí, do podhůří Pyrenejí, vše se záhy změnilo. Následujících 80 km nahoru a dolů jsem bojoval proti silnému větru. Bylo pod mrakem a občas zahrozil déšť. S přibývajícími kilometry a nastoupanými metry vítr sílil stále víc. Kromě průjezdu hezkým městem Girona se ani nenabízely žádné pěkné výhledy. Dojezd do posledních ze 105 km do hostelu byl otázkou vůle. V mysli jsem si říkal, že tento den mi přinesl jen galeje. Ale vše se záhy změnilo. U hostelu sedělo u piva pět mladých cyklistů z Bruselu: Jeroen, Midas, Jeroen, Laurens a Zjef. Strávil jsem s nimi velice příjemnou hodinu a půl u piva. Sledovali jsme dojezd etapy Giro Italia a povídali si o všem možném. Bylo to moc příjemné setkání a spravilo mi náladu po dni trmácení. Po rozloučení jsem se ubytoval a šel se podívat po vsi, která se stala na pár hodin mým dočasným azylem….
A informace na závěr: mám za sebou 2180 km, tedy asi polovinu mého putování….
