Když jsem vstával, nad jezerem vycházelo slunce. Při odjezdu mne zastavil správce Max a pozval mne na kafe. Málem jsem ho nepoznal, proti včerejšku byl bez vousů. Po pár kilometrech jsem se zastavil na snídani a pokračoval nádhernou přírodou nahoru a dolů. Při jedné zastávce se o mou cestu zajímal německý pár. U jednoho z výhledů jsem vyfotil svatého Kryštofa, patrona poutníků. Před Brianconem mi poradil domorodec pramen z nejlepší vodou široko daleko. Dnešní cíl byl krásném kempu ve výšce 1340 metrů nad mořem. Zítra mne čeká nejvyšší místo mého putování – sedlo Claviere ve výšce 1854 metrů. A pak hurá dolů. To už budu v Itálii…
