Dnes jsem vstával s vědomím, že mne čeká přes devadesát kilometrů v dešti s náročným stoupáním ke konci etapy. Podařilo se mi vypravit se pod střechou sociálky a odhodlaně jsem se vydal na cestu. Prvních více jak 60 kilometrů se střídal déšť s lijákem, takže na focení krás Julských Alp nebylo kvůli ochraně navigace ani pomyšlení. Poté se počasí zlepšilo, tak se mi pár snímků nakonec podařilo. Mimo jiné jsem zachytil kachny, pochodující napříč silnicí. Při doplňování zásob se mne ptal na cestu drsný motorkář. Již od včerejška jsem měl problém s brzdami. Sjeté destičky a zdrsnělé kotouče velmi znepříjemňovaly jízdu. Když už začínala být situace kritická, zastavil jsem v jednom městečku mladíka a zeptal se jej na servis kol. Jako zázrakem byl o dva kilometry dál a zkušený servisman mi dal kolo dohromady. Byl jsem šťastný jako malé dítě. Abych si moc nevyskakoval, spláchl mne ještě deset kilometrů před cílem pořádný liják. Malý rodinný kempík za 10 euro mám jen pro sebe. Náležitě jsem toho využil a na sociálce suším všechny mokré věci. Dojetím dnešní etapy jsem položil základ k tomu, že bych v neděli v podvečer (pokud se nic mimořádného nestane) mohl přijet domů…
